Důraz na psychickou podporu

Velmi dobře si uvědomujeme, že neplodnost sama o sobě je pro oba partnery velkou zátěží jejich psychiky. Léčba, především asistovaná reprodukce, pak přináší především pro ženu opravdu velký nápor na její psychický stav. Tyto negativní dopady se snažíme minimalizovat citlivým přístupem, dostatkem času na každou návštěvu, snahou o individualizaci péče. Nabízíme i podporu psychologa, která ovšem není hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

PROČ PŘI LÉČBĚ NEPLODNOSTI VYHLEDAT I POMOC PSYCHOLOGA?

Pokud chce pár přivést na svět dítě a nějakou dobu se to nedaří, začíná často velmi vysilující běh na dlouhou trať. Oba partneři (především žena) se dostávají do soukolí lékařských vyšetření a zákroků. Současná lékařská věda dokáže téměř zázraky. Často se však zapomíná na to, že nedobrovolná bezdětnost je dlouhotrvající stres. Psychická stránka však bývá často opomíjena a podceňována. 

Co vše se může objevit v prožívání nedobrovolně bezdětných lidí?

Velká beznaděj a zborcení představ o budoucím životě: Dítě bylo vlastně považováno za samozřejmost. Najednou přichází šok, že může mít život jinou podobu. Objevuje se téma spravedlnosti života. „Jak to, že jsou plné dětské domovy nechtěných dětí a my, kteří bychom byli milujícími rodiči, se stále nemůžeme dočkat?“

Pochybnosti o vlastním ženství, resp. mužství: Sebepojetí je zasaženo v nejhlubších vrstvách. „Každá normální ženská/normální chlap je toho přece schopná/schopný! Jen já ne. Jsem tedy divná/divný, nekvalitní.“

Pocity viny: Diagnostikují-li lékaři neplodnost jednomu z partnerů, rovnováha ve vztahu se může narušit. „Plodný partner“ může přemýšlet o hledání jiného protějšku, „neplodný“ partner mívá někdy tendenci rozbít fungující vztah jen proto, aby nebránil tomu druhému v cestě za dítětem.

Život s věčným „až“: Celý život se podřídí myšlence: „Až budeme mít dítě, tak teprve potom začne život“. Často takto uplyne, zmizí i několik let.

Sociální izolace: Všechny kamarádky rodí nebo mají malé děti, ztrácejí se tedy společná témata a navíc nová témata kamarádek jsou zraňující. „Bezpečnější je tedy se těmto situacím vyhýbat.“

Partnerské konflikty: Dlouhodobý stres se často přenese i do partnerského života. Muži a ženy mívají jiné adaptační mechanismy na zvládání krize, tato rozdílnost může způsobovat konflikty.

Sexualita se někdy dostává pod tlak plodných dnů a gynekologických zákroků. Ztrácí svoji spontaneitu a ze vztahu zvolna mizívá.

Konfrontace s vlastní nedostatečností: „Investuji vše včetně času, peněz, vlastního těla a výsledek nikde. Co dělám špatně?“

Odcizování se vlastnímu tělu: Tělo „nefunguje“, nereaguje dle očekávání, navíc se stává předmětem neustálého vyšetřování a zákroků, intimní zóna je neustále narušována. Často v důsledku hormonální léčby dochází k nárůstu hmotnosti.

Prorůstání neplodnosti do všech sfér a vrstev života: „Můžeme si objednat dovolenou? Co když už budeme čekat dítě? Máme si koupit větší nebo menší byt? Co když koupí velkého bytu něco zakřikneme? Ale co když se pak do malého nevejdeme?“ Ženy někdy setrvávají dlouho v nevyhovující práci, protože „co když zrovna otěhotním?“

Velký tlak okolí: Časté dotazy: „Tak kdy už konečně založíte rodinu?“ Zaručené rady, „jak na to“. Pokud se partneři tváří, že zatím dítě nechtějí, bývají obviňováni z kariérizmu. Musí vyřešit, jak v práci zdůvodnit časté absence a návštěvy u lékaře, když nechtějí tak intimní informaci příliš šířit. 

Jak může psycholog pomoci?

Psycholog poskytuje krizovou intervenci, tedy pomáhá unášet akutní stres. Často se hovoří o tom, že neplodnost je dána nějakým psychickým blokem. Setkávání s psychologem by měla případné bloky, ambivalence nebo jiné psychické problémy odhalit. Je nutné ošetřit i možnost, že se snaha o dítě prostě nemusí naplnit. A pokud neplodnost opravdu ohrožuje kvalitu vztahu, samozřejmě i to je téma pro psychologa.